Rozhodla jsem se podělit o zkušenosti s výběrem prvních botiček pro dětičky. Do 12 měsíců si Leonek vystačil s ponožkami nebo s ponožkami s protiskluzem či pláťáčkámi pro frajéřinu. Po roce začal sám obcházet nábytek a opatrně zkoušet první krůčky a já začala řešit, co mu nazout nebo nenazout. 

Na internetu jsem si přečetla bezpočet rad, zkušeností a studií od odborníků i laiků a zrovna tak především od maminek o tom, jakou botu zvolit pro začínající chodce a musím říct, že jsem z toho měla zprvu rozporuplný názor, který ještě přiživovala zavštípená domněnka, že bota musí být kotníková, musí dobře obepínat nohu, aby fixovala kotník a vůbec musí být betelná jako skála, aby se to prďole přece na těch nejistých nohou udrželo, ale... začalo se mi to v hlavě nebo spíše pocitově příčit tak jako všechno ostatní zažité z dob krále klacka a začala jsem pátrat dál. Vzpomněla jsem si, že ještě před narozením Leonka, kdy jsem denně běhala a trénovala na půlmaraton, jsem četla knihu "Born to run" a tam prvně slyšela o chůzi na boso... a bylo vymalováno, strýček google vyplyvl hned několik recenzí a studií o tzv. Barefoot a na facebooku jsem narazila na skupinu "barefoot (nejen) pro děti" a měla jsem rázem jasno. 

Dítě nepotřebuje pevnou botu, ani zafixovaný kotník, ani podrážku vyšší než je ono samo, ani střevíček jako pro popelku, do kterého by se sotva vlezl jeden palec, ale dostatečně ohebnou stélku, dostatečný prostor pro prsty, aby se noha krásně roztáhla a zformovala podle toho, po jakém povrchu zrovna dítě půjde a zkrátka a dobře volnost ve výběhu a volba byla jasná:

Obutí pro první krůčky zůstalo nadále v podobě ponožek s protiskluzem, až teprve v chladnějším období jsem koupila první kožené capáčky - zde se nabízí hned několik šikovných českých výrobců - Dadoos, Nolen, Rebeca, Capiki a další. Já se rozhodla pro Dadoos, jednak se mi líbily vzhledově a také se mi zamlouvala variabilita úprav a pak mě zaujal příběh maminky, která se vyšvihla pro tuto činnost. A musím říct, že se nám výběr osvědčil. Leonek si capáčky zamiloval hned, když je vybalil z balíčku a nechtěl je dát z nožičky dolů. Navíc na nich měl svou oblíbenou kočičku a "mau" byla s tále s ním. I když nadměrek byl více než 1,5cm a bota působila jako plácačka na mouchy, Leovi to nedělalo problém v chůzi po žádném povrchu. Cenově se s přehledem vlezete do 600 Kč, u menší nožičky a bez dalších úprav i do 500 Kč. Paní je schopna ušít i větší rozměry a na přání šije i pro dospělé. Jediná nevýhoda z naší strany byla v poměrně těsné gumičce, kterou však při další objednávce paní s přehledem po komunikaci dala větší. Nožička se mu v nich nepotí ani při velmi teplém počasí. 

dadoos

Z dalších botiček nebotiček máme vyzkoušené Attipas - což je ponožka spojená se silikonovou podrážkou a dostatečně širokou špičkou pro volný rozptyl prstů, ale... ač botičky splňovaly vše pro bosou chůzi, musím Vás maminky upozornit na pár ale... Attipas nebo jim podobné značky bych doporučila až pro zdatnější chodce, právě kvůli širší špičce, o kterou bude dítě ze začátku hodně zakopávat a kvůli které se mu bude i hůře lozit. První krůčky jsou ještě hodně často doplněny právě lezením a to se Leovi nelíbilo, že je botou brzděn. Nabídka vzorů je pestrá a opět se s cenou vlezete do 550 Kč a velikostně do 15,5 cm. V této obuvi se Leovi noha velmi potila. 

attipas

Capáčky Dadoos je možné použít i na ven, ale jelikož je Leonek podzimní dítě, potřebovali jsem něco "odolnějšího" a vyzkoušeli další značku a to Little Blue Lamb - není to výhradně barefoot značka, pouze její kolekce právě pro začínající chodce si drží tyto parametry, ale je velmi cenově přijatelná, protože se vlezete do tisícovky (první botičky cca kolem 640 Kč). Pro Lea jsem tedy vybrala botičky na ven světle modré mokasínky a byly opravdu krásně měkkoučké a ohebné.

LBL m

Další výběr od této značky už nebyl tolik šťastný, jednalo se totiž o zimní boty a zde jsem už musela brát tu kompromisní pískací řadu sqeeker, napoprvé jsem netrefila velikost, jelikož se rozměry u všech prodejců liší a na podruhé už to bylo lepší, i když jsme museli reklamovat odpáraný suchý zip, ale i tak bota je spíše pro širší nožičky a Leo v nich poměrně hdoně "šmatlal", ale zimu v nich přečkal, naštěstí nemusel ještě tolik chodit, takže na to občasné přecupitání nám to posloužilo. Cena těchto bot byla 726 Kč, menší velikost a jiný vzor 684 Kč, takže opravdu u této značky se i s poštou vlezete pod tisícovku. Bota není kožená, ale přesto jsem ji naimpregnovala včelím voskem, aby tolik nebrala vlhkost v mokřejším počasí. Jinak v dešti promokla. 

LBL z

Na jaře nastal boj, které boty koupit a nezruinovat se finančně. Mé dlouhé váhání a vyčkávání mezi značkami Kidofit, Zeazoo a Fili mě seslalo z nebes slevu na vivobarfoot a něco kolem třinástiset jsem koupila krásné bílé tenisky vivobarefoot ve velikosti 25, které jinak stojí kolem sedmnáctiset. Leovi slouží doteď, i když špička je řádně okopána od brždění na motroce a sem tam je hodně špinavá, tak jinak slouží perfektně. Dvakrát jsem je už prala a jsou stále pěkné, nic se nám na nich nepoškodilo, jsou i prodyšné, takže za nás ano, i když ve srovnání s dalšími značkami je podrážka o něco tužší, stále barefoot proporce splňuje.

vivo

Na léto jsem Leovi vybrala kožené sandálky Tikki shoes, ale... nedělají všechna čísla a byla jsem nucena vzít větší botu s poměrně velkým nadměrkem a Leo v nich hodně zakopává a patu si sešmajdává. Myslela jsem, že suchý zip bude dostatečnou fixací, ale není tomu tak, musíme počkat až Leonek do nich doroste, jinak ale je to perfektně měkká a voňavá kůže a letní děrování dostatečné. Cena 690 Kč.

tikki

Teď tedy čekáme na naše druhé osvědčené Dadoos capáčky s letní úpravou a novým motivem, protože z těch prvních už Leonek vyrostl a budeme je využívat i venku, kde to nepůjde bosky. Cena 486 Kč. 

Nedá se říct, že jsem zarytým propagátorem barefoot obuvi, určité rozpory v sobě mám stále, především pokud jde o módnost této vlny, využívání prodejců díry na trhu a přemrštěně vysoké ceně, která mnohdy neodpovídá kvalitě u některých značek, ale když člověk hodně hledá, dá se najít, viz. mé zkušennosti výše s popsanými značkami. Ale vždy když se setkám na pískovišti s dětmi, které mají klasické pevné obutí a vidím ty chudáčky, co sotva stojí a celou svou silou za sebou táhnou tu tíhu tří pruhů nebo jiných podobných značek, chce se mi vykřiknout: "panebože vždyť to dítě v tom nemůže chodit..." zatímco můj Leo si to tam uhání tryskem o závod, volný jako pták... Má to své opodstatnění a přemrštěná investice rázem jakoby nebyla. Každé z Vás však doporučuji prostudovat parametry barefoot obutí a rozhodnout se i na základě toho, zda je to pro vaše dítě vhodné z hlediska fyziologického vývoje, atd... 

FB tw in p Email

Komentáře

Příspěvek zatím nikdo nekomentoval.

Přidejte komentář

Doporučit odkaz emailem