První ovoce a zelenina

Řada publikací uvádí, že nekojené děti mohou od čtvrtého měsíce věku dostávat první příkrm, respektive můžeme zavádět ovocné šťávy - jablečné, hruškové, ze zeleniny pak mrkvové. K mrkvové šťávě je vždy nutné přidat kapku za studena lisovaného oleje (nejlépe olivového nebo kokosového), protože mrkev (a další zelenina) obsahuje vitaminy, které jsou rozpustné v tucích a olej je potřebný pro jejich správné vstřebávání. 

Od pátého měsíce začneme u nekojených dětí připravovat čerstvé ovocné kaše - jablečné, hruškové, popř. s mrkví. Vše strouháme na skleněném struhadle. Občas můžeme přesnídávky zpestřit kouskem banánu, papáji nebo manga mají přirozeně sladkou chuť a zároveň nejsou toik výrazné a dělají se z nich pyré příjemné konzistence. 


Nejlepší první ovoce:

  • jablko
  • hruška

Nejlepší první zelenina:

  • mrkev
  • brambor
  • tuřín
  • pastiňák
  • batát (sladký brambor) - Leonkovi více chutnal i více než klasický brambor
  • muškátová dýně
  • fenykl

Plně kojené děti Vám bude každá Mudr. nebo chytré příručky říkat, abyste je začali přikrmovat od šestého měsíce a to kvůli alergiím, atd. Z vlastní zkušenosti Vám mohu jen říct, abyste se maminky řídily vlastním selským rozumem a nacítěním na své miminko - není nic zdravějšího, vydatnějšího, praktičtějšího, sterilnějšího a levnějšího než samotné kojení. Sama jsem výhradně plně kojila až do osmého měsícě věku syna a to hlavně z toho důvodu, že jsem věděla, že mu tato strava plně vyhovuje a stačí a také jsem vyčkávala na první signály, kdy se sám přihlásí o "naši" stravu. 

První signál je důležitý, dítě Vám samo napoví, kdy je připraveno na zavadení nových chutí a obohacení jídelníčku:

  1. mléčko mu už nestačí,
  2. stále častěji se dožaduje mléčka,
  3. v noci se začíná budit mnohem častěji na pití, ačkoliv předtím už spalo déle,
  4. zajímá ho, jak se krmí ostatní lidé,
  5. dokáže vsedě bez potíží udržet hlavičku a krk.

výbava k jídlu

Vyzkoušejte, co Vašemu děťátku bude napoprvé více vyhovovat. Doporučují se hodně hladké, tekuté pyré z jablek, hrušek, mrkve, batátů (sladkých brambor) nebo muškátové dýně. Pyré můžete také míchat s rýží a kapkou olivového oleje. Vůbec ale nepočítejte s tím, že by toho miminko hned v prvním týdnu snědlo nějak moc. Prostě mu pro začátek nabídněte jednou denně pevnou stravu a k tomuto pokusu si zvolte chvíli, kdy jste oba v pohodě a nic vás nehoní. Možná mu budete muset dát nejprve napít mléčka, ale nijak na dítě nespěchejte a dejte mu čas. Obzvláště plně kojené děti budou zprvu vše odmítat, neztrácejte trpělivost, ani nepropadejte panice, ani nezkoušejte hned jiný druh jídla, dejte si zkrátka čas. 

Moje zkušenost je taková, že jsem synovi nejprve nabídla zeleninová jídla po doporučení příruček, ale bez úspěchu - nechtěl šťávu, ani pyré, jediné, co ho chvíli bavilo bylo vycucávání šťávičky z kousku mrkve, který jsem mu vložila do pomocného kousátka se síťkou, aby nemohl vdechnout velký kus, jednak si tím brousil rostoucí zoubky a bavilo ho to, že může sám "papat". První regulérní pokrm, který však snědl byla nastruhaná hruška, takže jsme začali ovocnými příkrmy (které se u nás nedoporučují jako první, protože obsahují cukry a dítě by pak chtělo méně lahodnou zeleninu, to mohu vyvrátit, protože díky hrušce, se syn naučil používat jazýček a pusinku jinými pohyby než při pití mléčka a rozjedl se a pak mu jela i ta zeleninka). 

kousátko

Úplně první pokrmy by měly být lehce stravitelné a nedráždivé. Vždy podáváme nejprve jen jeden druh ovoce nebo zeleniny, pro případné odhalení alergie, vyčkáme tři dny a pak můžeme zavést novou příchuť. Při zavádění pevné stravy dávejte pozor, abyste nesnižovali příjem mléka (kojení), protože mléčko je stále klíčovým faktorem pro růst a celkový výoj dítěte. 

Dětem od osmého měsíce přidáváme do ovocných kaší maliny, švestky, blumy či meruňky, broskve, borůvky nebo rybíz. Základ kaše by mělo tořit stále jablíčko. Vyhýbáme se citrusovým plodům a opatrně s ostřejším ovocem jako jsou jahody, kiwi, atd. (Na základě mateřského instinktu jsem Leovi zkusila dát jahodu už v devíti měsících, ale bez semínek, každé jsem se snažila ořezat nebo okousat a moc mu chatnaly, pěstovala jsem si je doma na terase v truhlíku bez hnojiv).

jahody

Přidávání různých druhů obilovin, zrn, semínek a ořechů do ovocných kaší pro zvýšení energetické hodnoty:

Do osmého měsíce podáváme obilniny a zrna bez lepku (já sama jsem lepek synovi zkusila dát až po 15 měsíci, opět není podstatné závádět lepek dříve, pokud kojíte a sama lepek jíte, tak by se alergie u dítěte objevila už během kojení,...) - jáhly, pohanka, rýže, kukuřice, amaranth. 

Jakmile tedy budete chtít zavést lepek do stravy Vašeho dítěte, tak můžete kaše nastavit obilninami obsahující lepek jako jsou vařené a rozmixované ovesné, žitné, ječné nebo špaldové vločky. Pšenici bych se já osobně vyhýbala i nadále a to kvůli GMO. Stačí jedna lžička jemných vloček přisypat ke kaši a nechat naboptnat nebo jedna lžíce vloček předem povařených a rozmixovaných.

Od osmého měsíce můžeme ke kaším rovněž přidávat špetku sezamových semínek, drcených nebo mletých slunečnicových a dýňových semínek, strouhaných vlašských nebo lískových oříšků a máku

Knihy radí po pátém měsící přidávat čerstvý tvaroh nebo jogurt, já bych opět vyčkala až kolem toho osmého měsíce  a volila bych produkty od farmářů. Pro alergiky nebo pro zdravější verzi bych volila kozí tvaroh nebo jogurt. Rozhodně se vyhněte kravskému mléku, to by mělo být ve stravě u dítěte nejdříve po roce a to při vaření, samotný nápoj až od tří let. (Kravské mléko pro své složení nijak lidskému organismu neprospívá, vše dobré z něj bylo přesunuto do jogurtu, tvarohu a smetany, proto volte raději mléko kozí nebo ovčí nebo rostliná mléka - makové, rýžové, kokosové, konopné, ovesné,... mnohem více vápníku než kravské mléko má právě makové mléko). 

Příkrmy nepřislazujeme nebo osladíme jen malým množstvím kvalitního medu od prověřeného včelaře a nejlépe z místa, kde bydlíte a to z toho důvodu, že budete konzumovat med z květů rostlin, na které jste zvyklí kvůli alergiím. (PS.: koluje stále mýtus, že by děti do tří let věku neměly med konzumovat vůbec, tady si dovolím oponovat, jelikož jsem včelařka a na jedné z přednášek nám bylo objasněno, proč tomu tak bylo - Kdysi se do medu při špatné manipulaci a nedostatečné čistotě dostaly bakterie, které způsobovaly u dětí silnou alergickou reakci tzv. botulismus a jako opatření se zavedlo, že děti do tří let med zkrátka nesmí vůbec. Je na vás, co a kdy svým dětem chcete zavést, ale zrovna u medu bych se tolik nebála, naopak obsahuje spoustu minerálů a vitamínu, nehledě na to, že pomáhá léčit i pylovou alergii, opět platí při konzumaci medu z oblasti, kde žijete). 

Rada na závěr:

Pokud možno snažte se vybírat ovoce a zeleninu doma vypěstovanou nebo od zelinářů, kteří pěstují ovoce a zeleninu alternativním způsobem bez použití chemických hnojiv. Mrkev kupovaná v běžném obchodě je nasycená velkým množstvím dusičanů, které zatěžují dětský organismus. Zároveň volte druhy ovoce a zeleniny v období jejich růstu, nikoliv vyhnané nepřirozeným způsobem. Já jsem si pro první příkrmy dokonce pěstovala sama zeleninu na terase v truhlících a dařilo se i bramborům v jutovém pytlu:

truhlíky

FB tw in p Email

Komentáře

Příspěvek zatím nikdo nekomentoval.

Přidejte komentář

Doporučit odkaz emailem