BLOG o včelách, včelaření, medu a lifestyle mé rodiny

  • tento blog jsem se rozhodla založit s cílem podělit se o své první začátky, zážitky, zkušenosti a rady v oblasti včelaření. Žádný začátek není snadný a po pěti letech mohu říct, že se člověk stejně stále učí (a podle dědy se včelař učí celý svůj život), protože včelařina je pulzující obor, kde osvědčené pravidlo u jednoho nemusí platit pro druhého, proto vše, co budu publikovat a uvádět berte jako návod, inspiraci a doporučení, protože o pár kilometrů dál už je to jiná země a jiná pravidla… Každopádně bych byla ráda, kdybyste zde našli vše potřebné o včelkách, včelaření, medu, dalších produktech souvisejících se včelařením, recepty a spousty dalších zajímavých a potřebných informací. A nově přibude sekce JÍDELNÍČEK na každý den pro děti do 1 roku a od 1 roku.

úly a včely na jaře

ZLATÉ VČELY (já, děda, Jirka a Leonek,…)

  • jsou tu od toho, aby pokračovaly v rodinné tradici chovu včel, získávání medu a dalších produktů, předávání zkušeností a vědomostí z oblasti včelaření a to vše v souladu s přírodou.

Milujeme med! Do včelaření dáváme všechno. A jak to poznáte? Jen co ochutnáte!

*náš med je z ekologicky čisté oblasti chřibských lesů
*žádné příměsi – 100% přírodní med
*stavíme na rodinné tradici a lety prověřených postupech v kombinaci s nejmodernější technologií

já a děda

  • se včelařením jsem začala v roce 2011, kdy jsem se současně rozhodla vydat na dráhu freelancera a chtěla jsem, co nejvíce vyplnit svůj „volný“ čas. Na nápad stát se včelařkou mě přivedl děda, který se včelařením v naší rodině začal. Už jako malá jsem milovala vůni, která se linula od úlů a posléze při vytáčení medu. Bavilo mě sledovat, jak se odvíčkovávají plásty, protože jsem si vychutnávala jako první „medovou žvýkačku“… zkrátka to pro mě byla jedna velká alchymie, a proto jsem se rozhodla, že chci do tajů dědovy „laboratoře“ proniknout hlouběji a pokračovat v jeho stopách, protože bez včel to zkrátka nejde!

já a Jirka

  • píše se rok 2016 a po dlouhé odmlce jsem se rozhodla oprášit své začátky u včel a začít opět publikovat, tvořit, radit a makat. Tato dlouhá odmlka má své opodstatnění jménem Leonard! Leonard je můj prvorozený syn a veškerá má pozornost patří teď jen a jen jemu, jenže i on roste a vyvíjí se a pomalu se dostáváme do stádia, kdy je potřeba i pro něj vymýšlet novinky a především mu denně vařit a zabývat se vším zdravím a dobrým kolem nás. Jsem nadšena, že pomalu mohu do této bohulibé činnosti zapojovat i Leonka a nemít tak zdrcující pocit, že ho okrádám o svůj čas. Dlouho jsem přemýšlela, jak „znovu“ začít a psát o včelách, včelařině a medu a o tom, co je mi v současnosti nejvíce blízké a tím je syn a rodina, a proto jsem se nakonec rozhodla tento blog, který původně byl pouze o včelách rozšířit na blog o lifestyle mé rodiny.

Leo a Vilík

  • především bych si však přála, aby byl pro mnohé inspirací a studnicí plné nápadů každodenního života rodiny s dětmi. A proč? Důvodem je místo, kde žijeme. A tím je Zlín. Neberte to špatně, ale já Zlín nemám ráda, i když jsem zde 5 let studovala na UTB, tak jsem doufala, že se zde už nebudu více vyskytovat, ale osud tomu právě chtěl jinak a já jsme se po 6letech vrátila na místo činu. A proč? Kořeny? Rodina? Přátelé? Včely? toto všechno je pěkné, ale u mě to byla Láska! Chlap! No a tak už tu 3 rokem „trčím“ a každý den se snažím najít alespoň kousek něčeho příjemného a pozitivního pro mou existenci zde. Nutno dodat, že před tím jsem právě 6 let žila v Praze, kde jsem se cítila jako ryba ve vodě, měla tam tu svou svobodu a volnost v podobě přehršlé nabídky všeho, stačilo jen vědomí toho, že to tam všechno je na dosah… tady, možná mě „zlíňáci“ za to ukamenují, ale tady to tak není, tady by člověk s lupou pohledal, a když už to najde, tak má pocit, že je to stejně zase jen na chvíli… a proto jsem si dala za cíl dát sobě i tomuto městu šanci na pořádné sblížení se, abych ho snad mohla jednou natrvalo opravdu opustit.

FB tw in p Email

Doporučit odkaz emailem